Spirometria: Vyšetrenie, hodnoty a všetko, čo potrebujete vedieť
Spirometrie je jednoduchý a bezpečný test, který měří funkce vašich plic pomocí speciálního přístroje zvaného spirometr. Tento test dokáže odhalit závažná plicní onemocnění jako astma, CHOPN nebo chronickou bronchitidu již v raných stádiích, kdy je léčba nejúčinnější. Pacient jednoduše sedí a dýchá do přístroje, který změří objem a rychlost proudění vzduchu v plicích. Výsledky spirometrie se hodnotí pomocí klíčových hodnot jako FVC, FEV1 a jejich poměr. Normální hodnoty se liší podle věku, výšky, váhy a pohlaví pacienta. Lékař porovnává naměřené hodnoty s očekávanými normami - výsledky nad 80 % se považují za normální. Spirometrické vyšetření je vhodné pro dospělé i děti od 5 let. Příprava na test je minimální, pacient by měl jen dodržet pokyny lékaře týkající se léků a kouření. Cena vyšetření je dostupná a test je k dispozici ve většině plicních ambulancí.
Klíčové poznatky
- Spirometrie je neinvazivní test, který měří funkce plic a dokáže odhalit onemocnění jako astma či CHOPN
- Výsledky se hodnotí pomocí hodnot FVC a FEV1, přičemž normální hodnoty jsou nad 80 % očekávaných norem
- Test je vhodný pro pacienty od 5 let a nevyžaduje žádnou složitou přípravu
Co je spirometrie a k čemu slouží
Spirometrie je základní vyšetření plic, které měří, jak dobře dokážou fungovat. Lékaři používají spirometr k měření objemu a rychlosti vzduchu při dýchání.
Definice spirometrie
Spirometrie je neinvazivní vyšetření, které testuje funkčnost plic. Jedná se o standardní diagnostický test, který lékaři používají k hodnocení dýchacích funkcí. Vyšetření se provádí pomocí přístroje zvaného spirometr. Tento přístroj zaznamenává množství vzduchu, které pacient dokáže vdechnout a vydechnout. Test měří tři hlavní parametry. Prvním je celkové množství vzduchu (FVC), které pacient dokáže vydechnout po hlubokém nádechu. Druhým je objem vzduchu (FEV1) vydechnutý v první sekundě. Třetím parametrem je celková rychlost výdechu. Tato měření pomáhají lékařům posoudit zdraví plic a odhalit možné problémy.
Jak funguje spirometr
Spirometr je přesný přístroj, který měří tok vzduchu do a z plic. Pacient dýchá přes speciální náustek, který je připojen k přístroji. Na nos si pacient nasadí svorku, aby celý vzduch prošel pouze ústy. Přístroj zaznamenává každý nádech a výdech během celého vyšetření. Moderní spirometry vytvářejí grafy a křivky, které ukazují výsledky měření. Tyto údaje lékař porovnává s normálními hodnotami pro pacienty podobného věku, pohlaví a výšky. Vital capacity je jeden z klíčových parametrů, které spirometr měří. Představuje maximální objem vzduchu, který plíce mohou pojmout.
Proč se spirometrie provádí
Lékaři předepisují spirometrii z několika důvodů. Nejčastěji slouží k diagnostice plicních onemocnění jako astma, CHOPN nebo chronická bronchitida. Test pomáhá i při sledování již existujících onemocnění. Lékaři mohou kontrolovat, zda léčba správně funguje a zda se stav plic zlepšuje. Spirometrie je užitečná i pro kuřáky. Pomáhá odhalit rané známky poškození plic, které může způsobit kouření.
Typické příznaky, při nichž lékař doporučí spirometrii, zahrnují častý kašel, dušnost nebo pocit nedostatku vzduchu. Test je také součástí preventivních prohlídek pro osoby v rizikové skupině.
Druhy spirometrického vyšetření
Spirometrická vyšetření se dělí do tří hlavních typů podle způsobu měření a účelu. Dynamická spirometrie měří rychlý tok vzduchu, statická měří objem plic a bronchodilatační zkouška testuje reakci na léky.
Dynamická spirometrie (test FVC)
Dynamická spirometrie je nejčastěji používaný typ vyšetření. Pacient provede maximální nádech a poté vydechne veškerý vzduch co nejrychleji a nejsilněji. Test FVC měří forced vital capacity – celkový objem vzduchu, který pacient dokáže vydechnout. Přístroj zaznamená i FEV1, což je objem vydechnutý za první sekundu.
Lékaři sledují především:
- FVC – celkovou vitální kapacitu
- FEV1 – objem za první sekundu
- Poměr FEV1/FVC – ukazuje typ poruchy
Test trvá jen několik minut. Pacient musí spolupracovat a provést nádech a výdech správně. Výsledky ukážou, zda má obstrukční nebo restriktivní poruchu.
Statická spirometrie
Statická spirometrie se zaměřuje na kapacitu plic, nikoliv na rychlost proudění.
Pacient dýchá klidně do přístroje. Lékař měří:
- Dýchací objem – normální nádech a výdech
- Rezervní inspirační objem – dodatečný vzduch při hlubokém nádechu
- Rezervní expirační objem – dodatečný vzduch při silném výdechu
Tento test pomáhá zjistit celkovou funkci plic. Je užitečný pro pacienty, kteří nejsou schopni vyvinout silný výdech. Poskytuje základní informace o kapacitě dýchání.
Spirometrie s bronchodilatační zkouškou
Tato zkouška kombinuje běžnou spirometrii s podáním léků. Pacient nejprve absolvuje základní měření, poté dostane bronchodilatátor a test se opakuje. Lék rozšiřuje dýchací cesty. Pokud se hodnoty zlepší, znamená to reverzibilní obstrukci. Zlepšení FEV1 o 12 % nebo více potvrzuje astma. Test trvá asi 30 minut. Mezi měřeními je pauza 15–20 minut, aby lék začal účinkovat. Vyšetření rozliší astma od CHOPN. U astmy se hodnoty zlepší, u CHOPN zůstanou podobné. Pomáhá lékařům nastavit správnou léčbu.
Příprava na spirometrii
Správná příprava na spirometrii je klíčová pro přesné výsledky vyšetření. Pacient musí dodržet určitá pravidla týkající se jídla, pití a léků před testem.
Doporučení před vyšetřením
Pacient by neměl jíst ani pít 2 hodiny před vyšetřením. Tato přestávka je důležitá pro správné fungování plic během testu. Kouření je zakázáno minimálně 2 hodiny před spirometrií. Cigarety mohou ovlivnit výsledky měření. Lékař může nařídit vysazení určitých léků před vyšetřením. Nejčastěji se jedná o léky na astma či jiné potíže s dýcháním. 15 minut před testem musí být pacient v úplném klidu. Nesmí vykonávat žádnou fyzickou aktivitu ani cvičení. 6 hodin před vyšetřením se doporučuje vyhýbat se namáhavé fyzické činnosti. Tělo potřebuje čas na odpočinek.
Co přinést a jak se obléct
Pacient si má přinést občanský průkaz a kartičku pojištěnce. Je dobré mít u sebe i seznam všech užívaných léků. Oblečení by mělo být pohodlné a volné. Těsné oblečení může ztížit správné dýchání během testu. Ženy by měly zvolit oblečení, které dovolí volný pohyb hrudníku. Těsná podprsenka nebo halenka může ovlivnit výsledky. Pacient by neměl používat silné parfémy či kolínskou vodu. Silné vůně mohou dráždit dýchací cesty.
Jak probíhá samotný test
Vyšetření se provádí ve stoje a v klidu. Pacient dostane náustek, který vloží do úst a pevně přiloží rty. Zdravotník vysvětlí, jak správně dýchat do přístroje. Pacient se musí soustředit na pokyny a snažit se, aby vzduch neunikal. Test měří, kolik vzduchu dokáže pacient vydechnout po hlubokém nádechu. Měří se také rychlost výdechu za jednu sekundu. Celé vyšetření trvá přibližně 15–30 minut. Pacient může potřebovat zopakovat test několikrát kvůli přesným výsledkům. Po skončení může pacient ihned pokračovat v běžných aktivitách. Žádná zvláštní opatření po testu nejsou nutná.
Vyšetření spirometrií u dětí
Spirometrie u dětí je možná od přibližně 6 let, kdy jsou děti schopné spolupracovat a správně provádět dechové manévry. Vyšetření má svá specifická pravidla a hodnoty, které se liší od dospělých pacientů.
Rozdíly oproti dospělým
Děti potřebují více času na pochopení instrukcí a nácvik před samotným vyšetřením. Lékaři musí používat jednoduchý jazyk a často ukázat postup na vlastním příkladu. Dětský spirometr musí mít menší náustky přizpůsobené velikosti dětských úst. Přístroj často obsahuje hry či vizuální pomůcky, které motivují dítě k správnému dýchání. Vyšetření u dětí trvá déle než u dospělých. Často je nutné opakovat měření několikrát, dokud dítě nepochopí správný postup. Spolupráce dítěte je klíčová pro získání spolehlivých výsledků. Proto se vyšetření doporučuje až od věku, kdy dítě dokáže sledovat pokyny.
Specifická doporučení pro děti
Před vyšetřením by měl být rodič či opatrovatel přítomen v místnosti. To pomáhá dítěti cítit se bezpečně a klidně. Dítě by nemělo jíst těžké jídlo 2 hodiny před testem. Rovněž by se mělo vyhnout intenzivnímu cvičení či hraní bezprostředně před vyšetřením. Lékař nejprve vysvětlí postup hravou formou. Často používá přirovnání jako „foukněte jako na narozeninovou svíčku“ nebo „nadýchněte se jako balón“. Dítě si nejprve vyzkouší dýchání bez připojení k přístroji. Tento trénink je důležitý pro úspěšné měření. Během vyšetření má dítě na nose speciální svorku, která zabrání dýchání nosem. Veškeré dýchání musí probíhat pouze ústy.
Interpretace dětských výsledků
Normální hodnoty u dětí se liší podle věku, výšky a pohlaví. Přístroj automaticky vypočítá očekávané hodnoty pro konkrétní dítě.
Pro děti ve věku 5–18 let:
- Hodnota FVC 80 % nebo více je normální
- Méně než 80 % se považuje za abnormální
- Pomer FEV1/FVC pod 85 % naznačuje problémy
Výsledky je třeba interpretovat opatrněji než u dospělých. Lékař musí zohlednit kvalitu spolupráce dítěte během vyšetření. Abnormální hodnoty mohou indikovat astma, které je nejčastějším plicním onemocněním u dětí. Spirometrie pomáhá lékařům nastavit správnou léčbu a sledovat její účinnost. Pokud jsou výsledky nejasné, může se vyšetření zopakovat o několik týdnů či měsíců později.
Výsledky a hodnoty spirometrie
Spirometrické hodnoty poskytují lékařům přesné údaje o funkci plic pomocí klíčových parametrů jako FVC a FEV1. Normální výsledky se určují na základě věku, výšky, váhy a pohlaví pacienta, přičemž hodnoty nad 80 % předpokládané normy se považují za zdravé.
FVC a jeho význam
FVC (Forced Vital Capacity) představuje celkový objem vzduchu, který pacient dokáže vydechnout po nejhlubším nádechu. Tento parametr je jedním z nejdůležitějších ukazatelů spirometrie.
Normální hodnoty FVC se liší podle věku:
Pro děti (5–18 let):
- 80 % a více = normální výsledek
- Méně než 80 % = abnormální výsledek
Pro dospělé:
- Hodnota na úrovni nebo nad dolní hranicí normy = normální
- Pod dolní hranicí normy = abnormální
Snížené hodnoty FVC mohou naznačovat restriktivní nebo obstrukční plicní onemocnění. Lékař musí provést další testy k určení přesné diagnózy.
FEV1 – co vypovídá o plicích
FEV1 (Forced Expiratory Volume in 1 second) měří množství vzduchu, které pacient dokáže vydechnout za první sekundu. Tento parametr odhaluje závažnost dýchacích problémů.
Hodnocení výsledků FEV1:
|
Procenta předpokládané hodnoty |
Klasifikace |
|
80 % a více |
Normální |
|
70–79 % |
Mírně normální |
|
60–69 % |
Mírně abnormální |
|
50–59 % |
Mírně až těžce abnormální |
|
35–49 % |
Těžce abnormální |
|
Méně než 35 % |
Velmi těžce abnormální |
Nízké hodnoty FEV1 obvykle naznačují obstrukci dýchacích cest. Čím nižší hodnota, tím závažnější je problém s plicemi. Je založena na tzv. GOLD kritériích (Global Initiative for Chronic Obstructive Lung Disease) pro CHOPN.
Hodnocení normálních výsledků
Normální spirometrické hodnoty se stanoví individuálně pro každého pacienta. Lékař zadá do spirometru základní údaje jako věk, výšku, váhu a pohlaví. Přístroj vypočítá předpokládané normální hodnoty. Poté se měřené hodnoty porovnají s touto normou.
Poměr FEV1/FVC je důležitý ukazatel:
- Dospělí: méně než 70 % naznačuje obstrukční onemocnění
- Děti (5–18 let): méně než 85 % je abnormální
Výsledky nad 80 % předpokládané hodnoty se obecně považují za normální. Pacienti s chronickými onemocněními by měli sledovat své vlastní trendy hodnot.
PEF a další spirometrické parametry
PEF (Peak Expiratory Flow) měří maximální průtok vzduchu během výdechu. Tento parametr je užitečný při monitorování astmatu a jiných obstrukčních onemocnění.
IC (Inspiratory Capacity) představuje maximální objem vzduchu, který dokáže pacient nadechnout. Společně s TV (Tidal Volume) – objem vzduchu při běžném dýchání, poskytuje úplný obraz funkce plic.
VC (Vital Capacity) měří celkový objem vzduchu mezi nejhlubším nádechem a největším výdechem. Tento parametr pomáhá rozlišit různé typy plicních poruch.
Všechny tyto parametry se hodnotí společně. Lékař porovnává naměřené hodnoty s normami spirometrie a určuje přítomnost onemocnění. Pravidelné měření umožňuje sledovat vývoj choroby a účinnost léčby.
Kdy je spirometrie vhodná a co může odhalit
Spirometrie se používá při podezření na plicní onemocnění a ke kontrole již známých onemocnění dýchacích cest. Test dokáže odhalit různé typy plicních problémů a hodnotí se i ve speciálních situacích jako těhotenství nebo po prodělaném covidu‑19.
Nejčastější indikace
Lékaři doporučují spirometrii při několika základních příznacích. Pacienti s chronickým kašlem, dušností nebo bolestmi na hrudníku by měli podstoupit toto vyšetření.
Hlavní příznaky pro spirometrii:
- Protrahovaný kašel déle než 8 týdnů
- Dušnost při běžných činnostech
- Pískání při dýchání
- Tlak nebo bolest na hrudi
Pneumolog může navrhnout spirometrii i preventivně. Kuřáci a osoby vystavené prachu či chemikáliím v práci mají vyšší riziko plicních onemocnění. Test se provádí i pro kontrolu léčby. Pacienti s astmatem nebo CHOPN opakují spirometrii pravidelně pro sledování vývoje choroby.
Jaká onemocnění odhalí spirometrie
Spirometrie rozlišuje dva hlavní typy plicních onemocnění. Obstrukční choroby zužují dýchací cesty a restrikční choroby snižují objem plic.
Obstrukční choroby:
- Bronchiální astma
- Chronická obstrukční plicní nemoc (CHOPN)
- Chronická bronchitida
- Emfyzém
Restrikční choroby:
- Plicní fibróza
- Skolióza hrudníku
- Svalová dystrofie
- Záněty plic
Test ukáže i smíšené typy onemocnění. Někteří pacienti mají kombinované problémy s průchodností i objemem plic. Spirometrie pomáhá rozlišit astma od CHOPN. Tato diferenciální diagnostika je klíčová pro správnou léčbu.
Speciální situace (těhotenství, sportovci, po covidu‑19)
Těhotenství vyžaduje opatrný přístup k spirometrii. Těhotné ženy mohou test absolvovat, ale hodnoty se interpretují jinak kvůli změnám v těle. Dýchání u těhotných žen se přirozeně mění. Děloha tlačí na bránici a mění se hormony ovlivňující plíce. Sportovci často podstupují spirometrii pro hodnocení výkonnosti. Test odhalí i astma vyvolané zátěží, která postihuje mnoho aktivních lidí. Po covidu‑19 je spirometrie důležitá při dlouhodobých dechových potížích. Virus může poškodit plíce a způsobit trvalé změny ve funkci. Pacienti s „long covid“ často hlásí dušnost a únavu. Spirometrie pomáhá stanovit stupeň poškození plic a naplánovat rehabilitaci.
Nestandardní nebo špatné výsledky spirometrie
Špatné výsledky spirometrie znamenají hodnoty pod 80 % předpokládané normy nebo nepravidelné vzory dýchání. Takové výsledky mohou naznačit různá plicní onemocnění a vyžadují další vyšetření lékařem.
Co znamenají odchylky od normy
Hodnoty FEV1 pod 80 % ukazují na dechové potíže. Hodnoty mezi 70–79 % znamenají mírné problémy. Hodnoty pod 50 % znamenají vážné poruchy. FVC pod normální hodnoty může znamenat restrikční onemocnění plic. Plíce se nedokážou plně rozepnout. Poměr FEV1/FVC pod 70 % u dospělých ukazuje na obstrukční onemocnění. Dechové cesty jsou zúžené nebo zablokované. Lékař porovnává výsledky s normami pro věk, výšku a pohlaví pacienta. Každé snížení pod 80 % vyžaduje pozornost a další vyšetření.
Možné příčiny špatných výsledků
Obstrukční onemocnění jako astma a CHOPN způsobují snížené FEV1 a poměr FEV1/FVC. Dechové cesty jsou zúžené zánětem nebo křečí. Restrikční onemocnění snižují FVC. Plicní fibróza, skolióza nebo svalová onemocnění omezují roztah plic. Srdcové problémy mohou ovlivnit výsledky. Pacienti po infarktu nebo s jinými srdečními onemocněními mají často horší hodnoty. Neurologická onemocnění jako mrtvice ovlivňují řízení dýchání. Slabé dechové svaly snižují veškeré naměřené hodnoty. Jiné faktory zahrnují vykašlávání krve, infekce plic nebo nesprávnou techniku dýchání během testu.
Další postupy při podezřelých hodnotách
Lékař může naordinovat bronchodilatační test. Pacient dostane lék na roztažení dýchacích cest a test se opakuje po 15 minutách. Rentgen hrudníku nebo CT vyšetření ukážou strukturu plic. Tyto testy odhalí nádory, zánět nebo jizvy v plicích. Krevní testy mohou odhalit záněty nebo nedostatek kyslíku. Lékař může nařídit vyšetření arteriálních plynů. Při podezření na závažné onemocnění lékař odešle pacienta k plicnímu specialistovi. Specialista provede detailnější vyšetření. Kontrolní spirometrie se provádějí každé 3–6 měsíců. Sledují se změny v čase a účinnost léčby.
Kontraindikace a rizika spirometrického vyšetření
Spirometrické vyšetření má určitá omezení a není vhodné pro všechny pacienty. Existují konkrétní zdravotní stavy, které brání bezpečnému provedení testu, a také mírné vedlejší účinky, které se mohou objevit.
Kdy se vyšetření nedoporučuje
Spirometrie se nedoporučuje pacientům s podezřením na rakovinu plic nebo tuberkulózu. Tato onemocnění mohou způsobit vykašlávání krve, což činí vyšetření nebezpečným. Pacienti po infarktu myokardu nebo mrtvici nesmí absolvovat test. Rovněž se vyhýbá pacientům s disekcí aorty, kde by test mohl zhoršit stav. Nedávné operace očí, hrudníku nebo břicha do 6 týdnů představují kontraindikaci. Poranění hrudníku s pneumotoraxem také brání vykonání testu. Pacienti s psychickými poruchami, které jim brání porozumět pokynům, nejsou vhodnými kandidáty na spirometrii. Test vyžaduje spolupráci a schopnost dodržovat instrukce.
Možné vedlejší účinky
Spirometrie je považována za bezpečné vyšetření s minimálními riziky. Nejčastějšími vedlejšími účinky jsou závratě nebo pocit slabosti po hlubokém dýchání. Pacienti mohou zažít dočasnou únavu nebo kašel během testu. Tyto příznaky jsou obvykle mírné a rychle ustoupí po ukončení vyšetření. V ojedinělých případech může dojít k bronchospazmu u pacientů s astmatem. Zdravotnický personál je připraven na tuto situaci a má k dispozici potřebné léky. Odmítnutí testu může vést k nedostatečné diagnostice plicních onemocnění, což ovlivňuje možnosti léčby.
Cena spirometru a dostupnost vyšetření
Ceny spirometrů se liší podle typu a určení, přičemž domácí přístroje stojí od stovek eur až po profesionální zařízení za tisíce eur. Vyšetření je dostupné v nemocnicích, soukromých ambulancích i specializovaných centrech.
Cena přístrojů pro zdravotníky a domácí použití
Domácí spirometry jsou cenově dostupnější a začínají již od 290 eur. Tyto přístroje jsou vhodné pro pacienty s chronickými onemocněními. Umožňují pravidelné sledování stavu doma. Profesionální spirometry pro ambulantní použití jsou dražší. Lékaři potřebují přesnější přístroje pro diagnostiku. Investice se jim vrátí díky množství prováděných testů.
Kde absolvovat spirometrii
Pneumologické ambulance nabízejí komplexní vyšetření za 40–60 eur. Cena zahrnuje vyšetření lékařem, spirometrii a posouzení rentgenu plic. Specializovaná centra jako Metflex ve Novém Městě nad Váhom poskytují rozšířenou diagnostiku. Kromě spirometrie nabízí i spiroergometrii. Tělovýchovné ambulance provádějí testy pro sportovce. Ceny se liší v závislosti na rozsahu testů. Nejlevnější vyšetření začínají už od 9,90 eur. Pacienti si mohou vybrat podle svých potřeb a rozpočtu.
Často kladené otázky
Spirometrické vyšetření vyvolává u pacientů mnoho otázek o průběhu testování, normálních hodnotách a přípravě. Pacienti se často ptají na cenu přístroje, specifika vyšetření u dětí a možné příčiny nepříznivých výsledků.
Jak probíhá vyšetření spirometrií?
Pacient sedí před přístrojem zvaným spirometr. Do úst si vloží speciální náustek připojený k přístroji. Lékař dá pokyny na hluboký nádech a následný rychlý a úplný výdech. Test se opakuje několikrát, aby se získala přesná měření. Celé vyšetření trvá přibližně 15 až 30 minut. Je to bezbolestná a neinvazivní metoda, která nevyžaduje žádné injekce ani léky.
Jaké hodnoty jsou považovány za normální při spirometrii?
Normální výsledky se považují za 80 % nebo více z předpokládané hodnoty. Přístroj vypočítá očekávané hodnoty na základě věku, výšky, váhy a pohlaví pacienta. Hodnota FVC představuje celkové množství vzduchu, které pacient dokáže vydechnout. FEV1 měří objem vzduchu vydechnutého za první sekundu. Poměr FEV1/FVC by měl být u dospělých vyšší než 70 %. U dětí od 5 do 18 let by měl přesahovat 85 %.
Kolik stojí spirometr a kde ho lze zakoupit?
Profesionální spirometry pro zdravotnická zařízení stojí od několika tisíc do desítek tisíc eur. Cena závisí na přesnosti přístroje a dostupných funkcích. Domácí spirometry jsou dostupné za několik stovek eur. Lze je zakoupit v lékárnách nebo u specializovaných dodavatelů zdravotnické techniky. Pro přesnou diagnostiku se doporučuje vyšetření u lékaře s profesionálním přístrojem. Domácí přístroje slouží spíše ke sledování již známých stavů.
Jak se má dítě připravit na vyšetření spirometrií?
Dítě by nemělo jíst velké jídlo alespoň hodinu před vyšetřením. Měkké jídlo a nápoje jsou dovoleny. Pokud dítě užívá léky na astma, lékař rozhodne, zda je vynechat před testem. Volné oblečení usnadňuje dýchání během vyšetření. Důležité je dětem vysvětlit, co se bude dít, aby nebyly nervózní. Test je možný u dětí od 5 let, které jsou schopny spolupracovat.
Na co vše může spirometrie poukázat?
Spirometrie dokáže odhalit obstrukční onemocnění jako astma, CHOPN nebo emfyzém. Tato onemocnění omezují průtok vzduchu v dýchacích cestách. Test odhalí i restrikční poruchy, které snižují schopnost plic se roztahovat. Patří sem intersticiální plicní onemocnění nebo skolióza. Spirometrie pomáhá sledovat účinnost léčby již známých stavů. Může odhalit i časné fáze plicních onemocnění dříve než se objeví příznaky.
Jaké jsou potenciální příčiny špatných výsledků při spirometrii?
Nízké hodnoty mohou naznačovat obstrukční onemocnění jako astma nebo CHOPN. Tato onemocnění blokují průtok vzduchu v dýchacích cestách. Restrikční plicní onemocnění snižují celkovou kapacitu plic. Příčinou může být i plicní fibróza, deformity hrudníku nebo nesprávná technika dýchání během testu. Únava, nervozita nebo nedostatečná spolupráce pacienta mohou ovlivnit měření.
Upozornění: Článek má informatický charakter a nenahrazuje lékařské vyšetření.
